Sahara

DRSNÁ SAHARA – EXPEDICE ŽIVÁ AFRIKA

Před námi je nejnáročnější úsek přejezdu Sahary. 400 kilometrů úmorné jízdy pískem v narůstajícím zničujícím vedru. Nikde žádný strom, skála či domek. Pouze ze všech stran nekonečné pískové moře. Písečné rovnoběžky našich kol lemují jen vraky aut. Kde je písek hlubší, trosek přibývá. Jak vysoké je zde procento těch, co už nedokázali dojet do cíle?

Tatra si jednou v písku zabojovala, džíp musíme občas tlačit. Mezi zbytky karoserií to není povzbudivé, ale naše auta bodují skvěle, úspěšně překonáváme i nejobtížnější úseky. Na karavaně velbloudů vidíme, kdo je zde skutečný vládce pouště. Těm se kola do písku nezahrabou. Velbloud je v saharských píscích skutečný suverén. Jakou má spotřebu na sto kilometrů, mazání a výměnu obutí?

Vyjeté koleje nás vedou posledními patnácti alžírskými kilometry. Celníci si nás vychutnávají, musíme přijet znovu a jinak. Do dvanácti hodin nás trápí nicneděláním, aby poté oznámili tříhodinovou polední přestávku. Nástěnka s šestnácti strašlivými fotografi emi znetvořených tváří lidí nalezených v poušti pomáhá psychicky deptat. Pro kolik osádek byla cesta Saharou poslední? Ve žhavém písku se špatně čeká na pomoc, která nepřichází… Pasáže z knihy AFRICKÝ DENÍK – EXPEDICE ŽIVÁ AFRIKA

Ruda Švaříček