11. 11. 1908 Narozen v Praze Františku a Marii Škulinovým, pak se vyučil drogistou
1926–1927 Jednoroční studium na obchodní škole v Praze
1927–1929 1. cesta „Pěšky Evropou“, 2. cesta „Kolem světa“, obě s přítelem Oldřichem Kučerou
1930–1931 3. cesta „Kolem světa“, s Oldřichem Kučerou
1932–1933 Pořádání cestopisných přednášek v Československu
1933 Sňatek s Marií Léblovou
1933–1934 4. cesta „Svatební cesta“ Evropou a Afrikou
1935 Pořádání cestopisných přednášek v Československu
1936–1938 5. cesta „Cesta Rapidem“ s Marií Škulinovou
1938–1945 Pořádání cestopisných přednášek v Československu
1946–1948 6. cesta „Cesta do rovníkové Afriky“ s Marií Škulinovou a Helenou Lukešovou
1948 Po převratu v Československu se Škulinovi a Helena Lukešová usadili v keňském Nairobi
1960 Krátká návštěva u příbuzných v Československu
4. 7. 1961 Umírá na zápal plic a diabetické kóma v Nairobi
ŠESTKRÁT V AFRICE
1. a 2. cesta Všemi zeměmi kolem Středozemního moře
Devatenáctiletý cestovatel Stanislav Škulina se 19.10.1927 vydal na svou první cestu, plavil se z Malagy lodí do Afriky. Nebezpečným územím Španělského Maroka prošel oslaben hadím uštknutím. Komplikací přibylo, proto ve Francouzském Maroku nastoupil do nemocnice v Casablance a později podstoupil tříměsíční rekonvalescenci v Praze. Roku 1929 se měl Stanislav Škulina nalodit v Marseille na loď plující do Tunisu. Po přepadení a okradení však odplul do Alžíru a na sraz s Oldřichem Kučerou v Tunisu cestoval vlakem. Přišel zde o peníze, negativy i fotoaparát. Společně po té navštívili ostrov Djerbu, Tripolis, Bengasi, Tobruk. Vstup do Egypta jim zamítli, protože byli považováni za občany Sovětského Svazu. Z Port Saidu se plavili do Bejrútu, pokračovali do Sýrie a Tel Avivu. V té době vrcholily srážky mezi Araby a Židy, proto cestovali v přestrojení za ruské mohamedány...
3. cesta Afrikou křížem krážem
Egyptem cestovali pěšky a na velbloudech, poté přes Núbijskou poušť do Chartúmu. Dál lodí i vlakem do Habeše. Nejdůležitější událostí je audience u císaře Haile Selasie. Jejich cesta pokračovala do Nairobi. Když přes Tanganiku do Belgického Konga cestoval na motocyklu, spálil si nohu o výfuk a zranění si vyžádalo pobyt v nemocnici. Pokračoval přes Severní Rhodesii k Viktoriiným vodopádům, poté uskutečnil cestu přes Belgické Kongo k Atlantickému oceánu a přes Angolu do Kapského města.
4. cesta Svatební
Na jaře 1933 se Stanislav Škulina oženil s Marií Léblovou a 15. května se novomanželé vydali do západní a střední Afriky. Evropská část byla cestou svatební, účelem africké trasy bylo etnografi cké studium lidojedských kmenů a sběr exotického hmyzu pro Národní muzeum. Za 16 měsíců Škulinovi urazili 50 000 km. Plavili se po řece Kongo, kde ulovili několik krokodýlů, jejichž kůže výhodně zpeněžili. Procestovali Belgické Kongo, Angolu, Kamerun. Část cesty vykonali francouzským vozem Matis. Kromě důkazů o lidojedství studoval Stanislav Škulina rozšíření malomocenství a tropické nemoci. Cestou do Gabonu a Španělské Guineje onemocněla Marie Škulinová malárií. Během rekonvalescence se Škulina účastnil lovu divoké zvěře. Jejich cesta dál vedla do Kamerunu a na západ přes Lagos, Nigérii a Libérii. Zpáteční cestu Škulinovi absolvovali lodí přes Dakar se zastávkou ve Francouzském Súdánu.
5. cesta Cesta Rapidem
V červnu 1936 vyrazili manželé Škulinovi na další výpravu vozem Škoda Rapid. Afrikou projeli dvakrát napříč a ujeli 52 000 km. Kvůli této cestě Stanislav Škulina absolvoval před odjezdem autoškolu. Účel cesty byl etnografi cko badatelský a entomologicko sběratelský. Do Prahy dorazili v květnu 1938 před mobilizací. Brožura o cestě DVAKRÁT NAPŘÍČ AFRIKOU je jediná publikace Stanislava Škuliny.
6. cesta Cesta do rovníkové Afriky s Marií Škulinovou a Helenou Lukešovou
Helena Lukešová pomáhala Škulinovi při organizaci přednášek. Podle původního plánu měla mít expedice čtyři členy a dva vozy. Manžel Heleny však padl na pražských barikádách v květnu 1945 a expedice vyrazila v květnu 1946 s jedním automobilem a přívěsným vozíkem. Cesta rovníkovou Afrikou kopírovala předcházející výpravu. Poté se Škulinovi s Helenou Lukešovou roku 1947 usadili v Nairobi. Ve fotoateliéru Pegas vydávali pohlednice, reklamní oddělení vedla Lukešová. Na konci roku 1947 přijeli do Nairobi cestovatelé Hanzelka a Zikmund. Se Škulinou a H. Šťastnou uspořádali v lednu 1948 výpravu na Kilimandžáro. Po únoru 1948 se Škulinovi a Helena Lukešová usadili v Keni natrvalo. Do Československa přijel Stanislav Škulina jen na krátko v roce 1960. Roku 1961 v Nairobi umírá na plicní embolii. Marie se znovu provdala a odstěhovala se za manželem do Anglie, kde se dožila 90 let. Helena Lukešová se v Nairobi provdala za baťovce Vladimíra Šťastného, po krátkém pobytu na Madagaskaru se přestěhovali do Nice ve Francii. Část pozůstalosti Stanislava Škuliny získala Helena Šťastná od Marie Škulinové. Díky jejímu celoživotnímu přátelství s Miroslavem Zikmundem byly materiály o cestách Stanislava Škuliny převezeny do Zlína, kde se staly součástí cestovatelských fondů uložených v Archivu H+Z.
Více se dozvíte na výstavě na zámku Napajedla a na webu zde.
